Jen počkej...

10. srpna 2016 v 21:19 | Riha
Ahojte andílci :-D
Chyběla jsem vám? Asi ne, co? To je jedno. Každopádně tu mám pro Marťu tu povídku na LayChen. Vím, že jsem nic dlouho nevydala, ale byla jsem líná a nebyla múza. Doufám, že mě za to nezabijete, já bych ráda ještě žila. Jinak se můžete těšit, protože mě napadlo pár dobrých nápadů, takže tu teď opět něco přibyde. Bohužel tu teď od 14. srpna do 27. nebudu, ale za tu dobu snad i něco napíšu :-D Užijte si povídku a můžete zanechat i komentář, pokud budete chtít. Toť vše ♥




Chen :

"Tak mi jdeme, žijte si to tu." Kluci konečně odešli a já zůstal v domě jenom s Layem, mým malým andílkem, kterého tak moc miluji. Zatím o tom neví, ale když jsou všichni pryč a my tu jsme sami, tak mám perfektní příležitost mu to říct. Hlavně doufám, že mě neodmítne, to bych asi nepřežil.

Ucítím úžasnou vůni z kuchyně, tak se tam vydám. U stolu sedí Lay a nečím se cpe. Hlasitě polknu a vydám se k němu. Je tolik zabraný do svých myšlenek, že si asni nevšimnul, že se k němu pomalu přibližuji.

"Mám hlad, dej mi!" řeknu mu hodně hlasitě do ucha. Začnu se smát, když leknutím nadskočí a ze židle se svalí na tvrdou zem. Po chvíli se začne také smát. Asi po deseti minutách jsme toho konečně nechali a Lay přede mě postavil talíř plný jídla.

"Jez," poručil mi a já nehodlal odporovat. Měl jsem děsný hlad, takže za chvíli byl talíř úplně prázdný. "Jaké to bylo?" Zeptal se mě a já se na něj podíval, jako na největšího dementa.

"Bylo to výborný! Stejně jako všechno jídlo, co si kdy uvařil," řeknu mu. Lay se zvedne a začne uklízet kuchyň. Nemůžu si pomoct, celou dobu ho u toho pozoruji. Pro něco se sehnul a mně se vyskytl perfektní výhled na jeho krásné pozadí. Po chvíli pozorování si uvědomím, že mám v kalhotách menší problém. Zadíval jsem se na svůj rozkrok a uvidím rýsující bouli. Proč teď?

"Půjdu nahoru," oznámím Layovi a uteču. Zamknu se v koupelně, kde si stáhnu kalhoty i se spodním prádlem a začnu pečovat o svého kamaráda. Už jsem se blížil ke svému vrcholu, když v tom jsem uslyšel vrznutí dveří. Zvedl jsem pohled. On tam stál a díval se na mě! Rychle jsem si svůj penis zakryl. Tohle se snad může stát jenom mě!


Lay :

Doklidil jsem kuchyň a šel hledat Chena. Vešel jsem k němu do pokoje, ale tam nebyl. Kam se jen poděl? Koupelna! Určitě je tam! Začal jsem se přibližovat k té místnost, ve které by se měl nacházet a najednou jsem uslyšel nějaké zvuky. Potichu jsem nakoukl dovnitř a uviděl jsem Chena, jak si honí. Ten si mě hned všiml a zakryl si svůj penis. Ucítil jsem, že i já mám teď jaksi těsno v kalhotách.

Napadl mě strašný nápad, ale v té chvíli jsem moc nepřemýšlel. Prostě jsem chytl Chena za ruku a táhl ho do jeho pokoje. Tam jsem ho pustil a rychle zamknul dveře. Sice jsou všichni kromě nás pryč, ale jistota je jistota. Znovu jsem ho chytil za ruku a odvedl si ho k posteli, na kterou jsem ho následně i povalil.

Serval jsem z něj všechno oblečení a pak jsem si svlékl i to svoje. Lehl jsem si k němu na postel a pomalu ho začal líbat. Po chvíli začal spolupracovat. Trochu mě to překvapilo, ale rozhodně si nebudu stěžovat. Jazykem jsem mu vplul do jeho pusinky a začal prozoumávat všechna zákoutí. Mezi našemi jazyky vznikla válka o nadvládu. Samozřejmě jsem jí vyhrál.

Od jeho úst jsem se přesunul k jeho bradavkám. Jednu jsem vzal mezi prsty a tu druhou jsem začal sát. Po mé práci byly úplně tvrdé a krvavě rudé. Byl jsem se svou prací spokojený a tak jsem ho otočil na břicho a začal jsem si ho připravovat. Jeho penis jsem přeskočil. Já vím, jsem zlý, ale v penise mi bolestně tepalo a já to už nemohl vydržet.

Prsty jsem ho roztahoval a hledal ten jeden bod, který ho onutí sténat moje jméno. Po chvíli jsem ho našel. Chen byl připravený, tak jsem do něj pomalu prnikl. Z toho jak je úzký se mi zatmělo před očima. Nejdřív jsem se něhýbal a jenom čekal, až si zvykne na můj penis. Potom jsem začal jemně přirážet a pomalu jsem zrychloval své přírazy.

Znovu jsem nalezl to místo v Chenově těle. Začal jsem přirážet v tom úhlu a užíval si jeho hlasitých stenů, ve kterých jsem občas zaslechl i své jméno. Ještě jsem zrychlil. Vzal jsem jeho erekci do dlaně a začal jsem s ní pohybovat v rytmu přírazů.

"Já u-už!" vykřikl a udělal se mi do ruky. Já jsem ještě chvíli přirážel a nakonec se udělal do něj. Opatrně jsem z něj vyjel a pak si lehl vedle něj na postel a začal vydýchávat právě prožitý orgasmus.

Chen :

"Proč jsi to udělal?" zeptal jsem se ho a hleděl mu do jeho nádherných očí. Chtěl jsem vědět, co mi odpoví.

"Co myslíš?" Hleděl na mě nechápavě a já protočil očima. "Proč ses se mnou vyspal?" Zeptám se znovu a doufám, že tentokrát už odpoví.

"Protože tě už delší dobu miluji a když jsem tě v té koupelně viděl, tak jsem si nemohl pomoct."

"Aha," řekl jsem a věnoval jsem mu malou pusu na nos.

"To sis jako myslel, že bych se s tebou vyspal, kdybych tě nemiloval?" pohledem se mi provrtává do mozku a já se začnu červenat. "N-ne," řeknu rychle a věnuji mu další pusu, tentokrát však na rty.

Pak mě něco napadne. Ještě, že jsme pořád stále nazí. Chytnu jeho penis do ruky a začnu pumpovat. Slastně mi zavzdychá do ucha a já ho opět políbím. Cítím, jak opět tvrdne. Pokusí se mě dostat pod sebe, ale já se mu vysmeknu.

"Layi?"

"Ano?"

"Vyhoň si." S těmito slovy rychle vystřelím z postele, sesbírám své oblečení a uteču pryč.

Lay :

Ten hajzlík utekl a mě tu nechal! Uškrtím ho! Rychle se zvednu z postele a nahý si to mířím ke koupelně, kde se Chen schovává. Pokusím se dostat dovnitř, jenže dveře jsou zavřené. Z místnosti uslyším chichotání.

"Jen se směj, ale až se k tobě dostanu, tak tě ošukám tak, že si týden na prdel nesedneš!"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Linnie Linnie | Web | 11. srpna 2016 v 17:42 | Reagovat

Jo pěkný smutík, jen... jak se dostal Lay do té koupelny, když se tam Chen zamkl? Nic ti nevyčítám, každý dělá chyby, kdyby jsi viděla co za nesmysly občas píšu já, umřela by jsi smíchy. Vážně se mi to moc líbilo a těším se na tvůj návrat.

2 Riha Riha | E-mail | Web | 11. srpna 2016 v 18:17 | Reagovat

[1]: Té chyby jsem si nevšimla, takže díky za upozornění. :-D Jinak děkuji za komentík. Jinak až budu pryč, tak bych toho mohla spoustu vymyslet, takže by tu pak mohlo vyjít spoustu povídek. Doufám, že v nich neudělám podobnou chybu, protože jestli ano, půjdu se oběsit.. Dělám si legraci, to bych neudělala. :-D

3 Martina Martina | 14. srpna 2016 v 12:03 | Reagovat

To bylo dokonalý hlavně ten konec mě dostal. Jinak moc děkuju. :-)

4 Karin Karin | 24. listopadu 2016 v 21:56 | Reagovat

Paráda.******* :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama